Tato kniha je jednou z nejdiskutovanějších knih na téma holokaustu. Základním úkolem, který si autor stanovil, bylo dokázat, jak je možné, že se uprostřed 20. století zrodil v srdci Evropy systém, který provedl během relativně krátkého období genocidu velké části židovského národa. Autor probírá nejprve dějiny německého antisemitismu, zabývá se jeho specifiky, zkoumá míru jeho rozšíření v německé společnosti a dospívá k závěru, že Německo bylo zemí, jejíž obyvatelstvo bylo takřka zcela v zajetí této zrůdné a naprosto iracionální rasové teorie. Němci vlivem rasistických teorií postoupili dále, nežli jakýkoli antisemitismus v dějinách: takřka celý národ přijal za své myšlenku o zrůdnosti židovské rasy, její méněcennosti, o škodlivosti Židů na lidstvo, Německo však především. Goldhagen dokazuje, že eliminační antisemitismus se stal všeobecně přijímanou ideologií už v době, kdy se nacisté teprve dostali k moci. Ačkoli se německá společnost neshodovala zcela v návrzích, jakými metodami řešit "židovskou otázku", v zásadě se všichni shodovali na skutečnosti, že má-li Německo přežít, je třeba vliv a působení Židů v Německu zcela eliminovat.