Tragédie: Hippolytos, Ífigeneia v Tauridě, Foiníčanky, Prosebnice, Helena a Rhésos.
Děj Eurípidových tragédií čerpá tradičně z řecké mytologie, v jejím zpracování však autor projevuje značnou originalitu. Často si vybírá méně známé verze bájí, jako např. v tragédii Helena, jindy do známých bájí vkládá nové podstatné rysy. V dějovém rámci mytických příběhů zpravidla řeší aktuální společenské problémy své doby a vznešení hrdinové antických bájí se v jeho pojetím mění v prosté smrtelníky s jejich city, utrpením a vášněmi.