V úvodní kapitole autor vytyčuje problémy, jimiž se v práci zabývá, a nastiňuje metodu jejich zkoumání. V druhé a třetí kapitole se podrobně zabývá problémem dětské řeči a myšlení v pojetí J. Piageta, W. Sterna a dalších psychologů, jeho kritické rozbory mu byly teoretickým východiskem k experimentálním zjištěním, na jejichž základě řešil tyto otázky z materialistických pozic. Čtvrtá kapitola se zabývá genetickými kořeny myšlení a řeči. Vygotskij v ní objasňuje hypotézy o spoločensko-historické podmíněnosti vývoje lidské psychiky, které mu sloužily za základ dalších výzkumů. V páté kapitole, věnované experimentálnímu zkoumání vývoje pojmů, osvětluje autor metodiku dvojí stimulace, kterou rozpracoval spolu s L. S. Sacharovem. Jako první se tu pokusil ukázat důležitý psychologický fakt, že změna struktury zobecnění, objevující se na jednotlivých stupních vývoje, vede zároveň ke změně těch psychických procesů, jimiž se tyto změny uskutečňuji. Šestá kapitola shrnuje výsledky výzkumů umožňujících srovnávací studium vývoje vědeckých pojmů u dětí. V poslední, sedmé kapitole vychází autor z některých otázek jazykovědy a uměni, jimiž se zabýval...
Nevyhnutné