Na podkladě především klínopisných pramenů sumersko-akkadských, archeologického bádání, všestranné literatury, sleduje autor v hlavních rysech vývoj hospodářskospolečenských vztahů a kulturních projevů ve starověké Mezopotámii, svérázné představitelce nejstarší civilizace v povodí Eufratu a Tigridu.
Od zeměpisných údajů přechází autor k vylíčení osidlování země a uspořádání ústrojí politické moci od vesnické občiny přes městské státy až k despotické vládní formě babylónské a asyrské. Rozebírá třídní vztahy společnosti i její nadstavbu. Část výkladu věnuje nejstaršímu staroorientálnímu zákonodárnému dílu Chammurabiho a mezopotamské vzdělanosti. Nakonec podává souborný přehled sumerské i akkadské literární tvorby. Celek tvoří plastický obraz života obyvatelstva starověké Mezopotámie, který je cenným obohacením dějin Předního východu vůbec.
Nevyhnutné