(K57) Do malého lodžského ghetta Litzmannstadt, dnešní čtvrti Baluty, soustředili za války nacisté neuvěřitelných dvě stě tisíc Židů, z toho pět tisíc lidí z Čech. Lodž je dosud ve stínu slavnějšího varšavského ghetta, a přece si hrozivé podmínky – přelidnění, hlad, nemoci, strach, smrt, trýznění nejen ze strany nacistů, ale i židovské správy – s Varšavou nijak nezadalo. Lodžské ghetto se pod německou okupací od svého zřízení v roce 1940 postupně měnilo v koncentrační tábor až do roku 1944, kdy je nacisté zrušili. Autor založil svůj román na podrobném studiu dokumentů. Osudy několika rodin, které zachycuje a z nichž některé patří k českým přesídlencům, jsou sice oživeny autorovou fabulací, mnohé z nich však vymyšlené nejsou. Především se ale odehrávají v kulisách navýsost skutečných.